Stále více malých zahrádkářů a pěstitelů přemýšlí o tom, jak svou úrodu hnojit a ochránit přírodní cestou. Pokud však začneme vzniklé potíže řešit okamžitě, nenecháme je zajít do extrémního stavu, pomohou nám i přírodní způsoby. Osvěžte si několik ochranných prostředků, které využívaly naše babičky. Ničily s nimi nejen mšice, ale také plísně a další.
Česnek proti plísni a zelenině
Česnek má neuvěřitelnou sílu a antivirotické účinky. O tom však věděly již i naše babičky, které tuto zeleninu nevyužívaly jen pro sebe, ale i pro rostliny. Často byl česnek viděn naložený v medu jako přírodní antibiotikum. Navíc díky svým protiplísňovým vlastnostem hubí i plísně na rostlinách. Látku obsaženou v česneku, zvanou alicin, nesnesou nejen plísně, ale také mšice a jiní škůdci. Stačí několik stroužků česneku prolisovat do dešťové vody a nechat do druhého dne louhovat. Často se k česneku přidávala přeslička.
Vlaštovičník na mšice
Vlaštovičník obsahuje látky a kyseliny, které mšice, molice či svilušky nesnesou. Stačí smíchat dvě hrsti nasekaného vlaštovičníku, hrst kopřiv a tři litry vody. Směs nechte několik dnů odstát a postřikem aplikujte na rostliny. Přidat můžete i přesličku či kostivalové listy. Skvěle také funguje jemně nadrcený popel s vodou a trochou přírodního mýdla. Tato tekutina se taktéž nechá louhovat a následně přecedí a aplikuje postřikem na rostliny. Také postřik z afrikánů nebo z rajčatových listů je velmi funkční.
Ochrana rostlin pomocí hnojiva
Obranyschopnost, lepší odolnost vůči škůdcům a zdravé plody, babičky rády podpořily správně zvolenými živinami. Většinou to byl uzrálý hnůj, ale také kompost, slepičí trus a kopřivový zákvas. Z kompostu se také připravoval kompostový čaj, se kterým se zalévaly květiny, ale také zelenina či bylinky. Mimo zkvašených kopřiv byly využívány zkvašené bylinky. Například kopřivy, listy kostivalu, listy pampelišky a ostatní blahodárné rostliny. Pokud ale připravíte hnojivo s květy nebo se semeny, nezapomínejte finální hnojivo přecedit přes plátno, abyste si nezaplevelili záhony.

Slimáci a dřepčíci na zahradě
Na dřepčíky skvěle funguje popel ze dřeva, který se nadrtí na prach a za ranní rosy posype na zasažené rostliny. V dnešní době bychom také rádi doporučili žluté lepové desky, na které se dřepčíci přilepí. A slimáci? S těmi některé babičky zatočily se sklenicí v ruce. Ručně je sbíraly. Avšak oblíbené byly i kachny, které slimáky vyzobaly.