Pažitka patří k prvním jarním bylinkám, na kterých si rádi pochutnáme. Obsahuje značné množství vitamínu C, ale také minerálních látek, které chrání naše buňky před volnými radikály a podporují imunitní systém. Navíc chutná přímo výborně. Na vařených bramborách, které taktéž polijeme máslem, je vynikající. Mimo toho ji lze nasypat na chleba, ale i do pomazánek, do polévky či na maso. Abychom se těšili z bujného růstu krásně zelené pažitky, vyhněte se při jejím pěstování některým chybám.
Správné umístění je zásadní
Je jedno, zda pažitku pěstujete v truhlíku nebo se ji chystáte vysadit na záhon, správné umístění je pro ni zásadní. V polostínu či ve stínu se jí příliš nedaří. Půda po deštích nebude tak rychle vysychat a pažitka bude žloutnout, ale také řídnout a natě budou vytažené a tenké. Pažitka totiž preferuje slunné stanoviště, kde půda rychleji vysychá a slunce dokonale znásobí její chuťovou výraznost.
Nepřiměřená zálivka
Pažitka pěstovaná na záhoně je mrazuvzdorná. Tu v truhlíku bude potřeba zazimovat. Stačí, když ji umístíte na slunný parapet například do kuchyně, díky tomu ji budete moci sklízet i v zimě. Avšak k tomu, aby se jí dařilo, potřebuje dokonale propustnou zeminu. Hutná a jílovitá půda udusá její kořenový systém a pažitka zahyne. Zemina by proto měla být hlinitopísčitá, živná a v truhlíku s příměsí písku nebo perlitu. Nikdy ji nepřemokřujte, na to je bylinka citlivá, zalévejte ji proto raději tak, aby měla zeminu jen stále mírně vlhkou.

Pravidelné stříhání je důležité
Velice důležité taktéž bude, abyste její natě pravidelně seřezávali. Pokud byste tak neučinili, pažitka bude slábnout, žloutnout, zakrní a chuťově nebude tolik dobrá. Vhodné také bude, pokud budete pažitku seřezávat, nikoli stříhat. Jakmile pažitka povyroste, seřízněte ji přibližně 4 centimetry nad zemí, bylina opět vyroste, krásně se zahustí a její chuť bude vynikající. Řez také neprovádějte před deštěm či při něm, neboť byste tak podpořili rozvoj houbového onemocnění.