Kořeny okurek se nachází mělce pod půdou, což způsobuje jejich citlivost na výkyvy teplot, ale i půdní vláhu. Abychom dokázali předejít faktorům, které rostliny stresují, je vhodné popřemýšlet nad mulčováním. To totiž přináší nespočet výhod, které pozitivně ovlivňují budoucí úrodu lahodných plodů bez hořkosti a rostliny bez chorob. Jak a čím nejlépe mulčovat?
Tradiční materiály na mulčování okurek
Mezi typické a oblíbené materiály, které zamezí růst plevele a udrží půdní vláhu, patří sláma. Jedná se o lehký materiál, který okurky podpoří ve vývoji i plození. Stačí nastlat slámu v pěticentimetrové vrstvě kolem okurek. Během sezony bude potřeba, abyste alespoň jednou mulčovací materiál doplnili. Mulč doporučujeme použít také k rajčatům a jahodám. Mezi další patří i posečená tráva. Před aplikací doporučujeme, abyste trávu nechali mírně proschnout. Zamezíte vzniku plísní a ukrytí slimáků. Mimo toho, tlející tráva poskytne okurkám dusík a další blahodárné živiny.
Netradiční mulčovací materiály
Mezi méně běžné, ale pro někoho však dobře známé možnosti mulčování patří i živé rostliny. Tedy výsadba nízkých či plazivých rostlin k okurkám, které obohacují půdu, poskytnou ochranu před jejím vysycháním a chrání před škůdci i chorobami. Mezi takové patří překrásná lichořeřišnice. Krásně se rozrůstá a patří mezi jedlé rostliny. Navíc chrání před mšicemi a jinými škůdci. K dalším vhodným rostlinám patří i měsíček lékařský, který je známý tím, že dezinfikuje půdu a chrání rostliny před škůdci. Jeho květy doporučujeme odstraňovat, aby nezaplevelily zahradu.

Kdy mulčovat okurky
Pokud zvolíte posekanou trávu jako mulč, doporučujeme do ní ještě vysadit měsíček nebo klidně i aksamitník, který poskytne ochranu před slimáky. Co se týká toho, kdy začít s mulčováním, začněte přibližně týden po výsadbě, kdy rostliny zakoření. Kolem stonku ponechte kousek prostoru bez mulče, aby nedocházelo ke kontaktu s mokrou nastýlkou a nepodpořili jste rozvoj plísně. A pokud budete chtít, na listy okurek aplikujte preventivní postřik zabraňující vzniku houbového onemocnění. O něm jsme se zmínili v nedávném článku.