Zahrádkáři často plýtvají vodou. Stačí jen několik malých změn a úspora může být až 30 %

Někteří zahrádkáři zalévají rostliny každý den, aniž by si uvědomovali, že je to zbytečné. Stačí upravit způsob a čas zálivky a dopřát půdě správnou péči. Spotřeba vody se tak může snížit až o 30 %, a to už je jistě hodně. Základ úspěchu přitom tkví jen v porozumění přirozeným procesům v půdě i vzájemné pomoci mezi rostlinami. Podívejme se tedy na to, jak ušetřit vodu a zároveň si zachovat zahradu plnou zeleniny i krásných květin. 

Správná doba zalévání zahrady je zásadní

Někteří zahradníci dělají chybu, že rostliny zalévají v době, kdy je půda ještě rozpálená. Pak se většina vody vypaří dříve, než ji kořeny absorbují. Ideálním řešením je zalévat brzy ráno. Běžně tedy například kolem šesté či sedmé hodiny ranní. Vzduch je v tuto dobu chladnější a vlhkost bude mít možnost doputovat až ke kořenům. 

Lidé, kteří jezdí do práce už na šestou hodinu, jistě nebudou mít chuť ještě chodit po zahradě. Což jistě nevadí, protože dalším ideálním časem pro zálivku je večer, nejlépe kolem sedmé či osmé hodiny. V tuto dobu už slunce není tolik silné a pokropené listy do noci stačí oschnout. Ráda bych ještě doporučila výsadbové jamky vysypat zeolitem. Má opravdu kladný vliv na ušetření zálivky. 

Správný způsob zalévání

Povrchové a každodenní zalévání rostlin na zahradě není příliš přínosné. Voda se rychle odpaří a my tak musíme zalévat častěji, což je pro naše peněženky méně přijatelné. Poslední léta máme více horká a téměř bezdeštná, proto se vyplatí mít nachystané nádrže s vodou a zalévat klidně jen co tři dny, ale do hloubky. 

5 až 10 litrů vody k jedné rostlině papriky, okurky a k dalším je ideální. (Nikdy ale nedovolte, aby rostliny stály ve vodě, všechna se musí vsáknout). Pro úsporu zálivkové vody také doporučuji k sazenicím po výsadbě přihrnout zeminu. Stejně tak, jak vidíte níže na fotografii. Půda vydrží delší čas vlhká a úspora bude znatelná. Navíc kořeny budou mohutnější a hlouběji uložené, což je to, co nám pomůže ušetřit. Tímto způsobem pěstujeme zeleninu roky. I moje babička, která bydlí na jižní Moravě a opravdu nezalévá každý den.  

Rostliny, které pomohou udržet vláhu

I některé rostliny si mohou navzájem pomáhat. Proto jsou společné výsadby v posledních letech tolik oblíbené. Nejde přitom jen o úsporu místa, ale také o snížení spotřeby zálivkové vody. Řešením mohou být některé půdopokryvné rostliny, které svým mohutným růstem zastíní zeminu.

Do zeleninového záhonu se vyplatí vyset měsíček lékařský, který se krásně rozrůstá a chrání rostliny před škůdci. Zároveň stíní půdě, která tak pomaleji vysychá. Pod stromy se vyplatí vyset aksamitníky, lichořeřišnici a další. Pokud chcete zjistit, jaké další rostliny vysadit pod stromy, nahlédněte do našeho minulého článku.   

Mulčování jako revoluce v udržení vláhy

Stejně jako rostliny, které se přirozeně rozrůstají a kryjí zeminu, dokonale poslouží i mulč. Tato metoda patří mezi velmi oblíbené a ušetřit vám může klidně i 30 % zálivkové vody. Řešením je organický materiál, například mulčovací kůra, seno nebo posekaná tráva.

Kůra je ideální volbou pro rododendrony, borůvky, azalky a jiné kyselomilné rostliny. Naopak tráva či seno jsou považovány za materiály ideální k jakékoli rostlině. Ať už k rajčatům, rybízům či paprikám. Důležité ale bude mulč správně použít, jinak by stonky začaly plesnivět. O tom jsem se zmínila v článku mulčování rostlin.