Na plody rybízu se těší všichni pěstitelé. Aby nám však keře i letos nabídly mnoho zdravých plodů, je vhodné zaměřit se na prevenci houbových chorob. Mezi nejrozšířenější a zároveň nejobávanější problémy patří padlí rybízu a antraknóza listů. Dobrou zprávou je, že těmto chorobám můžeme snadno předcházet. Podívejme se tedy na to, jak zabránit jejich vzniku a zajistit si kvalitní úrodu.
Padlí na rybízu: příznaky a projevy
Padlí na rybízu patří mezi obávané onemocnění, které se projevuje bílým a moučným povlakem na listech. Nejdříve se bělavý povlak objevuje na spodní straně listů, postupně se rozšiřuje i na horní stranu a napadá také plody. V takovém případě je už úroda ohrožena, proto je důležité proti padlí zasáhnout včas a ideálně preventivně.
Kdy se padlí objevuje? Nejčastěji v teplejším období, kdy se teploty pohybují mezi 20 až 25 °C, a to především za suššího počasí. Původce choroby vytváří drobné částice zvané konidie, které se snadno šíří větrem. Pokud jste s padlím bojovali již v minulém roce, je preventivní ochrana velmi důležitá. Spory totiž mohou přezimovat v opadaném listí i v okolí keřů či stromků.
Antraknóza na rybízu: příznaky a projevy
Antraknóza se na rybízu objevuje v teplém a deštivém období. Na čepelích listů, především těch starších, si můžeme všimnout žlutozelených skvrn, přibližně 2 mm velkých, které jsou ve středu hnědé. Skvrny se rozšiřují a spojují, což postupně vede k opadu listů, a to ještě před dozráním plodů. Pokud se tento problém objeví, před květem, případně i po květu, aplikujte postřik Dithane.
Jak předcházet houbovému onemocnění
Jak už jsem uvedla výše, houbovému onemocnění předejdeme také postřikem. Ovšem nemusí být pouze chemický. Existují i přírodní postřiky, které nezatěžují prostředí a neničí půdní život. Mezi velmi účinné a ověřené patří postřik z přesličky a česneku. Ten připravíme z litru silného výluhu, do kterého přidáme pět nadrcených stroužků česneku.
Tekutinu nechte den louhovat, přeceďte ji a aplikujte při teplotách nad 5 °C. Postřik je vhodné po odkvětu opakovat, ideálně třikrát v týdenních intervalech. Jakmile porostou kopřivy, můžete z nich připravit zákvas, který aplikujte nejlépe v době, kdy teploty vystoupají k 20 ˚C, a to třikrát po týdnu. S tímto krokem máme dobré zkušenosti, navíc u přírodních postřiků nemusíme dodržovat ochranou dobu.
Správné stanoviště a péče o keře
Rybíz je vhodné nejen postřikovat, ale také umístit na správné stanoviště. Ideální bude, pokud ho vysadíte k plotu, doprostřed zahrady, k terase či klidně jinam. Důležité pro něj bude slunné místo. Pokud je vysazen tam, kde neproudí vzduch či je zde po většinu dne stín, často pak trpí na škůdce nebo právě houbové onemocnění. Půda by měla být propustná, s dostatkem humusu a nepřemokřená.

Jarní řez rybízu
Řez rybízu je velmi důležitý, proto bychom ho měli provádět každý rok. Udržuje stromky i keře vzdušné a umožňuje lepší proudění vzduchu kolem větví, což je klíčová prevence proti houbovým chorobám. Vždy je zásadní, abychom vyřezali slabé či namrzlé větve. Také ty, které rostou do středu rostliny a mají tendenci ji zahušťovat. Prosvětlení je tedy důležité. Více o řezu rybízu se můžete dočíst v minulém článku.
Úklid kolem keřů rybízu
Vždy odklízejte spadané listí pod keři, především pokud byl rybíz v minulých letech napaden houbovou chorobou. Neházejte ho ale na kompost, raději ho spalte, aby se spory nešířily dál, třeba i na angrešt. Kromě toho je vhodné vydezinfikovat i zahradnické nůžky, které mohou choroby také přenášet.
Hnojení rybízu podporuje jeho obranyschopnost
Zdravý a dobře hnojený rybíz má silnou obranyschopnost a snáze tak odolává chorobám. Každé jaro proto přidejte pod keř organické hnojivo. Například kompost nebo kompost smíchaný s nadrceným popelem. Podpoříte nejen jejich zdraví, ale i nakvétání a lahodnou úrodu.