Chcete velké palice česneku? Zkuste těchto 5 triků, které vám pomohou k úspěchu

Chcete sklidit velké a pevné palice, které vám vydrží až do další sklizně? To není problém. Někdy se ale stává, že po vytažení ze země trpí hnilobou, cibule jsou spíše menší, nevýrazné a klidně i sušší. Co tedy dělat, aby se tyto potíže neobjevovaly? Co je přesně klíčem? Určitě ne drahá hnojiva, ale pochopení některých základních potřeb této zeleniny. 

Půda jako základ úspěchu

Na začátek je nutné dodat, že česnek nesnáší čerstvě vyhnojenou půdu. Pokud do záhonu zapracujete hnůj těsně před výsadbou, riskujete hnilobu a náchylnost k chorobám. Ideální je připravit půdu už na podzim a zapravit do ní kompost. Česnek potřebuje půdu, která je vzdušná a propustná. Máte-li volný záhon po bramborách, vysaďte ho na něj. V případě těžké jílovité půdy je vhodné ji alespoň měsíc před výsadbou vylehčit pískem a kompostem. Tak budou mít kořeny dostatek vzduchu, čímž předejdete jejich uhnívání. Co se nám osvědčilo, tak je i svazenka, kterou je vhodné zapravit do půdy dva měsíce před výsadbou.

Společná výsadba česneku prospěje

I doprovodná výsadba může česneku prospět a zajistit kvalitnější a chutnější úrodu. Méně známým, ale nesmírně účinným trikem je vysetí měsíčku lékařského a mrkve do blízkosti této zeleniny. Mrkev poslouží jako dokonalý ochránce před pochmurnatkou cibulovou a měsíček udrží česnek v dobré kondici. Zároveň odpuzuje háďátka a další půdní škůdce. A jak je využít v praxi? Nejlépe uděláte, pokud mrkev vysejete mezi řádky česneku a měsíčkem takzvaně olemujete záhon.  

Trik s dřevěným popelem

Mnoho pěstitelů na to zapomíná, ale česnek má rád dřevěný popel. Především ten z neošetřeného dřeva obsahuje kromě draslíku také vápník a fosfor. Tyto prvky jsou klíčové pro správný vývoj palic a jejich skladovatelnost. Stačí popel jen nadrtit a lehce rozhodit kolem česneku a jemně zapracovat do vrchní vrstvy půdy během jarního okopávání a zalít. Pozor ale na množství, stačí jedna až dvě hrsti na jeden metr čtvereční.

Zálivka před sklizní

Chyba, která často vede k plesnivění česneku při uskladnění, je přílišná zálivka těsně před sklizní. V momentě, kdy listy začínají žloutnout a zasychat, už přestaňte zalévat. To je přibližně týden nebo dva před vytažením ze záhonu. Rostlina se v této fázi soustředí na zrání a vysychání obalových vrstev palic. Zalévejte ho jen tehdy, když je půda skutečně suchá, nejlépe vydatně a méně často.  Především pak v horkém letním období. Mnohdy stačí i jednou za deset dní. 

Vylamování květních stvolů

Pokud pěstujete paličák, nezapomínejte na jeden důležitý krok. Tím je vylamování květních stvolů. Jakmile se stvol začne kroutit, okamžitě jej odstraňte. Pokud ho necháte na rostlině, veškerá energie půjde do tvorby pacibulek místo do vývoje samotné palice. Existují dokonce i nějaké studie, které naznačují ponechání výhonů na česneku kvůli delší skladovatelnosti. U nás se však odlamují již po generace a česnek, pokud je dobře uskladněný, vydrží až do nové úrody. Jsou ale i pěstitelé, kteří na česneku ponechají několik výhonů pro určení doby sklizně. Jakmile se hlavička postaví, je to pro vás jasný impuls k tomu česnek vytáhnout.