Pěstování mrkve je snadná činnost, která začíná kvalitním osivem a doprovází ji správná zálivka. Pokud hledáte způsob, jak získat velké a rovné kořeny s výraznou chutí, věnujte pozornost závlaze. I tento na pohled jednoduchý krok může být vylepšen tak, aby výrazně zkvalitnil vaši úrodu. Jakou metodou mrkev zalévat a jak správně postupovat?
Proč mrkev nekropit shora
Mnoho zahrádkářů při zalévání kořenové zeleniny vezme do ruky konev s kropítkem nebo hadici a zalévá tak celý záhon shora. Tato metoda je však často ne příliš efektivní, navíc se u ní vyčerpá mnoho vody. Voda z povrchu půdy se rychleji odpaří a neposkytne vláhu v hlubších vrstvách, kde ji mrkev pro správný vývoj potřebuje. Vyzkoušejte to letos jinak, více do hloubky. Ušetříte zálivkovou vodu a ještě se budete radovat z kvalitní úrody. Tuto metodu máme vyzkoušenou, a proto ji rádi doporučujeme.
Jak zalévat mrkev na záhonu
Mnohem chytřejší a úspornější alternativou je využití takzvaného podmoku. Princip spočívá v tom, že ob dva řádky mrkve (bohatě stačí) vytvoříte pomocí motyčky alespoň deseticentimetrovou stružku. Do těchto brázd následně naléváte vodu. Díky tomuto cílenému přístupu se voda vsakuje přímo do hloubky půdy, kde ji kořeny mrkve mohou efektivně využít.
A pokud je vláha hlouběji, věřte, že kořeny mrkve i petržele se za ní rády vydají. Tato metoda navíc zajistí úsporu závlahy. A co více? Půda kolem mrkve zůstane kypřejší, neboť ji kropením neudusáte. Pokud pěstujete kulatou mrkvičku ve větší nádobě, například odrůdu Rondo, uprostřed nádoby vytvořte pěticentimetrovou rýhu a vodu nalévejte do ní.
Jak podpořit růst zdravých a silných kořenů
Zásadní je, abyste začali zalévat už v květnu. Pokud necháte mrkev růst bez zálivky, klidně až do léta, může se stát, že vám praskne. To nechceme, neboť taková mrkev není skladovatelná. A proč vlastně praská? Protože po dlouhém suchu musí kořen přijmout větší množství vláhy, takže vnitřní pletiva začnou růst rychleji než vnější slupka.
Jak zalévat mrkev podmokem
Opravdu stačí, když ob dva řádky vytvoříte deset až patnáct centimetrů hluboké stružky. Kolik vody do nich pak nalijete, v zásadě záleží na struktuře půdy, ale i na jejich délce. Na jeden metr brázdy využijete i deset až dvacet litrů vody. Zkrátka nalijte do ní tolik vody, aby v ní nějaký čas zůstala. Jakmile půda vyschne, aplikujte další zálivku. To může být po týdnu i po deseti dnech, záleží na počasí. Tento způsob je potřeba osobně vyzkoušet a určit si množství závlahy podle struktury půdy i teploty.
Instagram
11. 3. 2026
Nikola Nováčková
