Když se řekne letní zahrádka, většina z nás si okamžitě vybaví vůni zralých rajčátek. Jenže aby byla tahle červená radost krásně šťavnatá a rostliny přetékaly lahodnými plody, musíte jim dopřát správný servis. Mnoho zahradníků žije v omylu, že čím víc vody ke stonku nalijí, tím lépe udělají. Opak je pravdou. A korunu tomu může dát i nesprávná zálivka.
Zapomeňte na hadici a raději zalévejte v řádcích
Když jsou rajčata ještě mladá, musíte na ně jít s citem a vzít do ruky konvičku s jemným kropítkem nebo obyčejný hrnek. Pokud byste na tyhle zelené prcky vlítli s proudem z hadice, vyplavíte jim hlínu a poškodíte křehké kořínky – to je většině zahradníků jasné. Jakmile ale rostliny povyrostou, vytvoří stabilní keřík a vy je trošku přihrnete zeminou, měl by v provedení zálivky nastat zásadní obrat.
Od téhle chvíle je totiž přímé zalévání ke kořenům tabu. Voda se musí lít výhradně do řádků mezi rostlinami, abyste nezpůsobili erozi půdy a nepotřísnili listy (které by potom byly náchylnější k plísni). A nepřehánějte to. Rajčata obecně nemají ráda, když rostou neustále v mokru. Bohatě jim stačí vydatná zálivka jednou za čtyři až pět dní.

Samozřejmě, když udeří letní třicítky a sluníčko pálí jako zběsilé, musíte frekvenci trochu zvýšit, aby vám rostliny neuvadly. Zlaté pravidlo ale říká, že svrchní vrstva hlíny by měla zůstat na dotek suchá a hezky kyprá. Jen tak se totiž ke kořenům dostane tolik potřebný kyslík. Skvělým pomocníkem je v tomto ohledu mulčování ze slámy nebo posekané trávy.
Jak ochránit listy před plísní bramborovou
Jak už jsem zmiňovala, listy rajčat by měly při zálivce zůstat suché. Pokud se však přece jenom stane, že vám porost navlhne, použijte jako prevenci postřik z obyčejného kravského mléka zředěného vodou v poměru 1:2 (a totéž můžete zopakovat po silných deštích). Mléčný postřik vytvoří na listech ochranný film, přes který se houbové choroby jen tak nedostanou.
Dalším skvělým trikem je zalévání pomocí zapuštěných plastových lahví. Uřízněte dno PET lahve, udělejte do ní pár děr, zakopejte ji hrdlem dolů kousek dál od stonku a vodu pak lijte přímo do ní. Tekutina tak prosákne hluboko do země do stran, povrch záhonu zůstane suchý a vy máte jistotu, že vlhko neláká ani slimáky, kteří by si na šťavnatých stoncích jinak rádi smlsli. Já vím, nevypadá to nic moc, ale uvidíte, že praktické využití nad estetikou brzy převáží.