Když na jaře vykouknou ze země první zelené lístky, většina lidí si myslí, že má vyhráno. Žádný mráz nepřišel, brambory neuhnily – tak co řešit víc? Jenže právě v tuhle chvíli se rozhoduje o tom, jestli bude vaše úroda brambor stát za to, nebo spláčete nad výdělkem.
Správně načasované hrůbkování brambor nastartuje tvorbu pater
Vytvořením vyššího kopečku okolo svých keříků zajistíte, že se hlízy brambor vyvinou ve třech patrech nad sebou. První patro vzniká v hloubce původní výsadby, druhé na úrovni prvního zahrnutí a třetí v nejvyšším kopečku. Zásadní chybou, kterou dělá spousta lidí, je kopčení za sucha. Půda musí být po dešti nebo dokonale prolitá vodou až do hloubky dvaceti centimetrů, jinak rostlinu udusíte prachem a tvorbu hlíz úplně zastavíte (pokud to tedy jinak nepůjde, vezměte si k ruce zahradní hadici).
Mulčování brambor čerstvou trávou udrží vlhko a dodá dusík
Po druhém nakopčení přichází na řadu ta největší vychytávka: zelené hnojivo z trávy. Prostor mezi řádky vysypte čerstvě posekanou trávou do výšky zhruba pěti až deseti centimetrů. Toto mulčování brambor funguje jako dokonalá izolace, která udrží půdu chladnou a vlhkou i během letních pařáků. A jak se tráva postupně rozkládá, uvolňuje do země velké množství organické hmoty (zejména dusíku), kterou rostliny nutně potřebují pro růst bujné natě a následnou fotosyntézu.

Zelená vrstva navíc funguje jako neprostupný štít proti plevelu. Ušetříte si tak hodiny otravného pletí a okopávání. A abych nezapomněla – tráva také spolehlivě zakryje vykukující hlízy před slunečními paprsky. Tím se zabrání jejich nebezpečnému zelenání, při kterém se v bramborách tvoří jedovatý alkaloid solanin, kvůli němuž jsou hlízy hořké a pro lidský organismus nebezpečné. Nikdy ale nedávejte vrstvu vyšší než zmíněných deset centimetrů, jinak začne tráva zahnívat a zaděláte si naopak na malér.
Prevence proti plísni bramborové je základem zdravého porostu
Aby byla vaše úroda brambor stoprocentní, musíte zelený koberec z trávy hned po nastýlání ošetřit. Trávu zalijte roztokem biologického nebo chemického fungicidu (z přírodních prostředků funguje skvěle třeba kopřivová jícha). Tímto krokem vytvoříte ochrannou bariéru proti největšímu strašáku všech pěstitelů, kterým je plíseň bramborová neboli Phytophthora infestans. Ta se ve vlhku šíří rychlostí blesku a dokáže zničit celou nať během pár dnů. A o to byste zcela jistě nestáli.