Padlí na rostlinách a obecně houbové choroby každoročně děsí nejednoho pěstitele. Největší obavy však přicházejí v období, kdy zelenina pomalu dozrává. Nemusíte se ale obávat. Vyzkoušejte postřik, který si oblíbili Albánci. Na letošní dovolené v Albánii jsme zjistili, že kupované postřiky jsou pro zdejší malé pěstitele drahé. Proto se snaží svou zeleninu chránit jinými způsoby. Jakými?
Postřik na listy zeleniny
V minulém článku jsme se zmínili o tom, jak Albánci pěstují zeleninu v největších vedrech. Nyní se podívejme na to, čím ji chrání. Jelikož má Albánie dlouhou tradici ve zpracování mléka a výrobě sýrů, při jejich výrobě vzniká také vedlejší produkt, takzvaná syrovátka. Ale proč používat zrovna ji? Protože mléčné bílkoviny a kyselina mléčná na listech vytvoří prostředí, ve kterém se plísním nedaří. Výtrusy škodlivých organismů nemají na listech vhodné podmínky, takže se nešíří dále.

Na jaké choroby postřik zabírá
Postřik inspirovaný Albánci je účinný proti nejčastějším srpnovým hrozbám, zejména proti padlí na okurkách a cuketách. Vhodný je také při výskytu plísně bramborové na rajčatech nebo houbových chorob na paprikách. Pokud se na listech plíseň objevila, ale není příliš rozšířená, postřik může pomoci omezit její šíření. Je ale nutné syrovátku správně použít, aby opravdu účinkovala. Nejlépe uděláte, pokud ji smícháte v poměru 1 : 1 s dešťovou nebo odstátou vodou.
Jak postřik aplikovat
Pro dosažení kýženého výsledku je nutné postřik aplikovat za slunného a suchého dne. Sluneční paprsky totiž aktivují bílkoviny obsažené v syrovátce, což zesílí její ochranný účinek na listech. Postřik doporučujeme aplikovat v odpoledne, například v pět hodin. Slunce již není tolik ostré a listy do setmění stačí uschnout. Nanášejte ho na svrchní i spodní stranu listů jednou za pět dní. Po silném dešti je potřeba celou aplikaci zopakovat, protože voda ochranný film smyje.