Příběh jedné kytky: Jak jsem zachránila umírající orchidej a co mě to naučilo

Kdykoli se podívám na svou orchidej, vzpomenu si na okamžik, kdy jsem ji málem vyhodila. Dřív vypadala dost beznadějně. Listy ztrácely svou svěžest, květy rychle opadaly a kořeny byly na první pohled unavené, určitě ne krásně zelené nebo stříbřité. Jenže právě tahle umírající rostlina mě nakonec naučila víc, než jsem čekala. Především to, jak se o ni starat, být trpělivá a pochopit, že někdy stačí změnit jen pár drobností a život má šanci znovu rozkvést.

Orchidej, kterou jsem chtěla vyhodit

Už je to tedy nějaký ten pátek, ale i tak. Tehdy jsem orchidej dostala jako dárek. Zpočátku kvetla nádherně, ale po několika týdnech začala chřadnout. Listy ztrácely pevnost a celá rostlina se tvářila, jako by se mnou nechtěla spolupracovat. Stála na stole v obývacím pokoji a já ji zalévala jen tehdy, když jsem si na ni vzpomněla. A to byla první chyba. Jednoho dne jsem nad ní stála s pocitem, že bych ji raději měla vyhodit. Ovšem nechtělo se mi, protože dárků se nezbavuji. A tak začal celý koloběh s péčí.

První zjištění: Orchidej stojí ve vodě

Když jsem ji vyndala z květináče, bylo hned jasné, kde je problém. Kořeny byly mazlavé, některé zčernalé. Zalévala jsem ji až příliš a kořeny už vodu nestačily přijímat. Tehdy jsem pochopila svou první lekci. Orchidej je lepší vytáhnout z obalu, jednou za čas ji důkladně prolít vodou a pak nechat všechen přebytek odtéct.

Zkusila jsem tedy všechny poškozené kořeny opatrně odstřihnout sterilními nůžkami a nechala rostlinu do druhého dne proschnout. Vyšlo to, a ten klid byl pro ni mnohem důležitější než další zálivka. Nyní už však vím, že namočení do odstáté vody jednou za deset dní je pro ni ideální.

Druhé zjištění: Umístění je pro orchidej důležité

Stála daleko od okna, kde bylo světlo spíš jen symbolické. Proto jsem ji přesunula blíž k oknu. Na místo s dostatkem rozptýleného světla, ale bez přímého slunce. A to byl východní parapet. Od té doby jsem ho mám zaplněný všemi možnými rostlinami a často ho doporučuji i ve svých článcích. Zpět ale k orchideji. Přemístění pro ni byla zásadní změna. Po ostříhání kořenů jsem ji v hobby marketu koupila substrát určený pro epifytní rostliny, zasadila jsem jí do něj, a už za měsíc začaly růst nové listy.

Třetí zjištění: Hnojivo pro orchidej

Dříve jsem orchidej hnojila jen sporadicky. Myslela jsem si, že méně je více. Jenže zesláblé kořeny a listy si žádaly povzbuzení. Jakmile se orchidej alespoň trochu vzchopila, vybrala jsem hnojivo na orchideje a použila ho v poloviční doporučené dávce. Každé druhé zalévání. Za další dva týdny byly viditelné malé dorůstající kořeny, a byly hlavně zelené. V dnešní době už vím, že orchidej potěším i obyčejnými banánovými slupkami. Stačí dvě lžíce sušených banánových slupek smíchat s půl litrem vody. To je víceméně vše. A aby kvetla i v zimě, vím, že by měla být přemístěna na jižní parapet, kde bude mít více světla a noční teploty nižší než ty denní.