Někdo na živý plot z tújí nedá dopustit, jiní na něj nadávají a buď se jich zbavují, nebo si pořizují jiné alternativy. Nicméně, v 70. a 80. letech si zeravy užívaly svou největší popularitu, byly používány na ozeleňování obcí, ale i měst. Zároveň je většina lidí sázela ke svým domům, a to z důvodu zajištění většího soukromí. Jaké jsou tedy jejich výhody a nevýhody? A jaká existuje alternativa?
Výhody živého plotu z tújí
Největší výhodou, která je také všem známá, je rychlý růst. Vyrostou o 20 až o 40 cm za rok. Při správné péči vás potěší krásným a stálezeleným vzhledem. Někteří pěstitelé tújí tvrdí, že je tento druh dřevin nudí. Společně s trávníkem zajišťují jen o něco lepší vzhled něž beton. Věděli jste, že k tújím můžete vysadit i jiné rostliny? Například žlutolistá tavola vypadá krásně. Dále i ptačí zob a další, například vajgélie. Túje vytvoří nádherné pozadí pro zvýraznění rostlin v popředí. Další výhodou je zvuková izolace, ale také zajištění soukromí před zvědavými kolemjdoucími. Navíc jsou také mrazuvzdorné.
Nevýhody plotu z tújí
Aby byly túje opravdu zelené, vyžadují dokonale vyživenou, ale propustnou půdu. Zároveň vyžadují dostatek vláhy. Túje mají také dost výraznou vůni, která může někomu vadit, a jsou i jedovaté. Musíte je pravidelně stříhat, aby byly husté a měly pěkný tvar. Starší túje také mohou být náchylné k různým chorobám a často je napadají škůdci. Je vhodné je pravidelně prohlížet. V zimním období z dřevin setřepávejte sníh, aby nepoškodil větve. Pravidelné hnojení je zásadní, jedná se o klíč k úspěchu. K ruce si vezměte organická hnojiva.
Alternativa tújí
Na výběr máte opravdu mnoho rostlin a dřevin, které lze využít jako živý plot. Například zimolez, který mimo jiné nese vynikající a zdravé plody podobné borůvkám. Pak tu máme také buk, habr, cesmíny, dřišťál, ale i buxus. Ten však roste velmi pomalu a často trpí kvůli napadení zavíječe zimostrázového. Alternativu tvoří i jilm sibiřský, který si získal velkou oblibu. Není jedovatý, nevadí alergikům, zabraňuje zvědavým očím, roste v jakékoli půdě, a to na slunci i v polostínu.
Sdílet
Sdílet
Sdílet
Petra Seibertová
