Zamiokulkas na mnohé může působit poměrně robustně, ale nedorůstá do závratných výšin. Když o něj dobře pečujete, doroste maximálně do jednoho metru. Krásné a pevné šlahouny, na nichž najdeme oblé a kožovité listy, vyrůstají ze silných hlíz. Řadí se mezi sukulenty a dokonce může i kvést. Květ tedy není nikterak půvabný, ale je poměrně těžké donutit rostlinu, aby kvetla. Pokud to přece jen budete chtít zkusit, zvolte hnojivo s vysokým obsahem fosforu. Naučte se zamikulkas správně pěstovat i množit, není to těžké.
Jak o zamiokulkas pečovat
Jak už jsme zmínili, pěstování zamiokulkasu není složité. Aby však prospíval, dopřejte mu dostatek rozptýleného světla a dokonale propustný substrát. Zálivku nepotřebuje intenzivní. Jelikož si ukládá vodu ve svých hlízách, snese i výkyvy v zalévání. Pokud jej ale necháte úplně přeschnout, začne shazovat olistnění. Aby rostlina hezky rostla, můžete ji také přihnojovat tekutým hnojivem pro pokojové rostliny či sukulenty. V zimě jej nehnojte a snižte zálivku.
Zamikulkas výživa a množení
Každé dva roky, a to na jaře, přesaďte zamikulkas do většího květináče. Měl by být větší než kořenový systém rostliny. Nezapomínejte na velmi důležitou drenážní vrstvu. Například štěrk či keramzit budou ideální. Poté vrstvu zasypejte běžným substrátem pro pokojové rostliny. Co se týká množení, lze využít lístky, které zapíchneme do mírně vlhkého písku. Jakmile se kořínky rozrostou, zasaďte řízek do květináče se substrátem. Jedná se tedy o velmi jednoduchou, a především zdařilou metodu rozmnožování. Druhým způsobem množení je dělení. Jednoduše rostlinu během přesazování opatrně oddělte, abyste příliš nepoškodili kořenový systém.
Věděli jste, že zamiokulkas dokáže z ovzduší eliminovat velké množství oxidu uhličitého? Proto by jistě neměl chybět v žádné domácnosti. Pozor si však dávejte na domácí mazlíčky a malé děti. Zamiokulkas ve svých pletivech uvnitř listů skrývá šťavelan vápenatý, který po pozření způsobuje obsáhlé zažívací potíže.